Regina celi

Lenka Hlávková

Notový materiál dostupný pod licencí CC-BY-SA 4.0. Citovat jako:

HLÁVKOVÁ, Lenka. Regina celi (Versio I, Versio II, Versio III): Mariánská antifona jako píseň, kterou se naučí úplně každý. In: Florilegium projektu Staré Mýty Nová Fakta. [Online.] 2021. Dostupné z: https://www.smnf.cz/cs/vyzkum/florilegium/regina-celi

Text písně

1. Regina celi letare, alleluia.
2. Quia quem meruisti portare, alleluia.
3. Resurrexit sicut dixit, alleluia.
4. Ora pro nobis Deum, alleluia.

Komentář k vydání

Stanovy cisterciáckého řádu dokládají, že zpěv antifony Regina celi byl zaveden v roce 1329 a měl se zpívat po nešporách v období Velikonoc. V roce 1411 vydal pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Házemburka odpustkovou listinu přímo pro klášter ve Vyšším Brodě, kde se předpisuje, aby se Regina celi zpívala v blízkosti mariánské sochy nebo aby byla alespoň odříkána jako modlitba, za což bylo možno získat čtyřicet dní odpustků. Před votivními oltáři nebo v blízkosti madon se pravidelně pořádaly krátké bohoslužby, které byly doprovázeny zpěvem školních chlapců a kantorů, pokud je měla instituce k dispozici. Písňový repertoár vyšebrodského rukopisu (signatura CZ-VB 42) navazuje na nejvýznamnější období liturgického roku a svědčí o silné vazbě k odpustkové praxi.

Zpěv Regina celi z vyšebrodského rukopisu je zajímavou ukázkou proměny známé antifony v novou písňovou kompozici o čtyřech strofách s refrénem Alleluia. Původní text byl rozdělen na jednotlivé verše, z nichž každý představuje jeden „versus“ v nově složené cantio. Verze zapsaná na fol. 158r–158v rozděluje melodii Alleluia pomlkami na způsob hoquetu, provádění této písně je rytmicky poměrně náročné. To pravděpodobně vysvětluje, proč jiný písař zapsal tuto skladbu znovu na fol. 144r–144v, ale tentokrát se zjednodušeným rytmem. Vzhledem ke struktuře cantio Regina celi si lze proto velmi dobře představit, že tuto verzi mohla zpívat skupina zpěváků při bohoslužbě a k ní se mohli přidávat alespoň v refrénu Alleluia i laici.

Obě verze písně jsou zapsány písaři, kteří měli zkušenost s menzurální notací a neobsahují žádné zásadní chyby. Obdobně jako v jiných písních z rukopisu CZ–VB 42, písař rytmicky složitější verze používal pomlku semiminimu ve funkci minimy, délka je zřejmá z hudebního kontextu. Tato verze si vyžádala doplnění několika not podle analogických míst v jiných strofách. Zdá se, že se písař ve druhé strofě nechal zmást, na osnově vynechal kousek místa, ale zapomněl zapsat dvě pomlky a notu h, které měly předcházet teprve ligatuře začínající notou c' (takt 32).

Jak prakticky ověřili účastníci Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích v roce 2021, melodie Regina celi je velmi jednoduchá a z paměti se nevytrácí ani po několika měsících. Přímočará píseň také vybízí k dokomponování druhého hlasu (což zde provedl prof. David Eben). Pozdně středověkému autorovi písňového zhudebnění se tedy nejspíš podařilo vytvořit ideální médium, skrze které se věřící mohli velmi snadno zapojit do bohoslužby, získat odpustek a podpořit tak prosperitu kláštera.