Profitentes trinitatem
Hana Vlhová-Wörner
ProfitentesTrinitatem-Versio1_FlorilegiumSMNF
ProfitentesTrinitatem-Versio2_FlorilegiumSMNF
ProfitentesTrinitatem-Versio3_Cantio_FlorilegiumSMNF (bude dodáno)
Profitentes_Trinitatem_Chrudim-2v_FlorilegiumSMNF (bude dodáno; transkripce: Lenka Hlávková)
Notový materiál dostupný pod licencí CC-BY-SA 4.0. Citovat jako:
VLHOVÁ-WÖRNER, Hana. Profitentes Trinitatem (Versio I, Versio II, Cantio, Chrudim). In: Florilegium projektu Staré Mýty Nová Fakta. [Online.] 2021. Dostupné z: https://www.smnf.cz/cs/vyzkum/florilegium/profitentes-trinitatem/
Jednu z pozoruhodných metamorfóz představují latinské sekvence, jejichž texty a částečně snad i melodie poskytly v 15. století materiál pro strofické písně. Mimořádně zřetelně lze tento proces sledovat u sekvence Profitentes trinitatem pro svátek Nejsvětější Trojice. Vznik sekvence je spojován s Paříží a generací básníků z 12. století z okruhu Adama z kláštera Sankt Viktor. Ve vrcholném a pozdním středověku se dočkala širokého rozšíření v řádových i diecézních tradicích západní Evropy a od přelomu 14. a 15. století je doložená i v Čechách. Text sekvence se vyznačuje pravidelnou strofickou strukturou, která pro tento žánr typická (strofa o třech verších vždy s 8, 8 a 7 slabikami). V Čechách je tato sekvence doložena od konce 14. století, a to ve spojení s dvěma různými melodiemi, první v F modu (viz Profitentes trinitatem, versio I), kterou nalezneme v graduálu z přelomu 14. a 15. století (Praha, Knihovna Národního muzea, XIII E 8), druhá v D-modu (Profitentes trinitatem, versio II), která je doložena ve Vyšehradském kancionálu a pozdních utrakvistických zpěvnících, jako například Graduálu-Kancionálu z Chrudimi či v Graduálu-Kancionálu z Kutné Hory z poslední třetiny 15. století (aktuální soupis pramenů je uveden v katalogu hymnologica.cz).
Píseň – "cantio" Profitentes trinitatem, (Profitentes trinitatem, Cantio) které je rovněž zapsáno ve Vyšehradském kancionálu, vznikla jednoduchým přepracováním této latinské sekvence: věrným převzetím jejího textu, přičemž jako Repeticio poskytla materiál poslední strofa, pro tuto funkci zvláště vhodná pro svůj charakter doxologie. Nový prvek zde tvoří melodie, postavená na stejném kompozičním principu jako české písně z prvních desetiletí 15. století: postupuje od horní oktávy k finále a rytmus se odvíjí jako řetězec rytmických článků, ve kterých se střídá trochej a jamb. Za povšimnutí zde stojí nerytmizovaná nebo částečně rytmizovaná formulace kadencí, které zpomalují pravidelný puls celé písně.
Píseň Profitentes trinitates se evidentně velmi dobře ujala a Vyšehradský kancionál stojí v řadě pozdních pramenů jako první článek dlouhé sady dalších přepracování, které lze sledovat v údajích přístupných v databázi Melodiarium Hymnologicum Bohemiae: Z počátku 16. století se dochovalo její dvojhlasé zpracování (ve Franusově graduálu-kancionálu, v Chrudimském graduálu), o něco později jsou doloženy dva české překlady, z nichž jeden (pravděpodobně mladší) Svaté Trojice zpívajme se stal součástí repertoáru tištěných bratrských zpěvníků. Latinský text byl nově přepracován (Admirandam trinitatem) a dochovala se rovněž latinská a česká píseň se stejným nápěvem ke svatému Vavřinci – Virens in civitate a Slavný svatý Vavřinče: zde však po prvním článku tohoto dlouhého řetězce, sekvenci Profitentes trinitatem z 12. století, už není ani stopy.
