Projekt SMNF
Projekt „Staré mýty, nová fakta” je zaměřen na studium hudebního repertoáru 15. století v Čechách a jeho recepci v novodobé české hudební kultuře.
Novodobé formování české identity je založeno mimo jiné na reflexi husitské tradice, ve které byla hudba hlavním médiem pro zprostředkování klíčových idejí. Výklad českých hudebních dějin 15. století, charakteru repertoáru a jeho vztahu k evropskému vývoji je od samého počátku české hudební historiografie poznamenán záměrnou manipulací historických faktů a účelovou ideologizací estetických hodnocení. To se promítlo i do pojetí starší české hudby v širším evropském kontextu, které je postaveno na nedostatečném nebo dokonce zcela chybném pochopení specifického vývoje ve střední Evropě. Obecné historické přehledy v souvislosti s českými zeměmi většinou operují s termíny jako „diskontinuita”, „izolace”, „zjednodušení” či „zpoždění”, byť historické prameny jednoznačně dokládají situaci opačnou. Mýtus výlučné role husitské tradice výrazně poznamenal hudební tvorbu 19. a 20. století, kde skladby reflektující husitský odkaz, včetně těch, které citují nesprávné rekonstrukce husitských melodií, navozovaly pocit národní identity. Výsledky výzkumu jsou prezentovány za pomocí aktuálních digitálních technologií, a to jak pro potřeby databází repertoáru, tak s ohledem na digitální edice vybraných skladeb.
Program a dílčí témata projektu:
2019: Mýty a fakta: první definice
- profil hudebního repertoáru na začátku 15. století; případová studie: rukopis (tzv. „kancionál”) z Vyššího Brodu z 15. století
- obraz hudby 15. století v hudební historiografii 19. a 20. století
- mýtus „Mistr Jan Hus” a „husitismus” v hudbě 19. a 20. století
2020: Umělá konstrukce „centrálních” a „periferních” repertoárů
- „kontinuita” a „diskontinuita” „centrálních” a „periferních” hudebních repertoárů
- archaická polyfonie v Čechách a ve střední Evropě 15. století
- jednohlasý latinský repertoár a repertoár cantus fractus
- případová studie: Vyšehradský kancionál (ca. 1450–1460)
- hudba 15. století jako inspirace pro hudební skladby 19. a 20. století
2021: Česká liturgie a česká duchovní píseň
- latinská liturgie a její překlady v Evropě 15. století
- případová studie: Jistebnický kancionál, písně a zpěvy hodinkového oficia
- písně Jistebnického kancionálu ve skladbách 19. a 20. století
2022: Hudba a instituce, hudba a konfese
- hudba ve školském a univerzitním prostředí
- hudební repertoár utrakvistické církve a církve sub una: mýtus o dvou izolovaných tradicích
- klášterní prostředí: destrukce, obnova a kontinuita hudebního repertoáru
- případová studie: kodex Speciálník, Praha ca. 1500
2023: Nová syntéza
- profil hudebního repertoáru na přelomu 15. a 16. století
- případová studie: Chrudimský graduál, ca. 1530
- druhý život „Mistra Jana Husa” a „husitismu” v hudbě v širším kontextu (srovnání: sv. Václav, Karel IV. a Jan Ámos Komenský)