Zpráva o workshopu Perspektiva výzkumu františkánské kultury v Čechách

První únorový den tohoto roku se konal mezioborový online workshop s názvem Perspektiva výzkumu františkánské kultury v Čechách, pořádaný Masarykovým ústavem a archivem Akademie věd České republiky, konkrétně projektem Staré mýty Nová fakta EXPRO 2019. Na workshop, který měl za cíl najít nosná témata a nové přístupy, se přihlásilo více jak 30 účastníků ze všech koutů Čech, Moravy i Slovenska. Jednalo se o zástupce různých univerzit, muzeí a Akademie věd z řad muzikologů, historiků a knihovědců. Různá zaměření zúčastněných zajistila plodnou diskuzi, která byla v každém bloku uvedena desetiminutovými referáty. Workshop nakonec vyvrcholil požadavkem po užší mezioborové spolupráci, která je v rámci monastického výzkumu nutností.

Záznam workshopu je dostupný jako playlist na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=A7XXIpzH-j4&list=PLBbhTlXLGsMPk4FQ_Z-tlRbhCJYVHpzM-

Dopoledne

Dopoledne uvedl referát doc. Petra Hlaváčka (FLÚ AV ČR), dlouholetého badatele františkánské historie a vydavatele sborníků Historia Franciscana, který nastínil dějin řádu v Čechách od příchodu řádu do současnosti. Referát se hlavně zaměřil na podněty k dalšímu bádání a zdůraznil dosud opomíjená témata, jakými je například sjednocení mezinárodní františkánské terminologie, řádové umění a architektura, rekatolizační snahy v raném novověku, lidové misie v továrních čtvrtích v 19. století anebo osudy osobností řádu v časech komunistického pronásledování.

Na historickou reflexi navázal blok zabývající se sebeprezentací a komunikací řádu ve středověké a raně novověké společnosti. Olomoucký historik doc. Martin Elbel (FF UP) pojednal o významném postavení františkánů observantů po tridentském koncilu. Výjimečné pozice řád dosáhl díky důrazu na opravdovost spirituality chudoby, dávanou najevo skrze vhodně zvolené performativní prostředky v podobě křížových cest, působivých kázání nebo sbírání almužen. Řádu kapucínů v téže době se věnoval dr. Marek Brčák (Archiv UK), který potvrdil velký důraz řeholníků na sebeprezentaci vyjadřovanou skrze chudobný řádový oděv, skromné vystupování i nezdobnou architekturu. Připojil poznámky ke stálému úsilí řádu o získání dobrodinců i ke sporům mezi jednotlivými konventy i ostatními řády. Dr. Kateřina Bobková Valentová (HIÚ AV ČR) srovnala rozdílné působení františkánů a jezuitů, kteří na rozdíl od žebravých bratří považovali sběr almužen za obtěžování věřících.

Druhá dopolední sekce patřila muzikologům, z nichž jako první vystoupil dr. Vít Aschenbrenner (PedF ZČU), jinak též vedoucí souboru Collegium pro duchovní hudbu Klatovy, jenž představil hudební sbírku plzeňského františkánského konventu, která obsahuje jak prameny chorální tak figurální včetně skladeb Bernarda Artophaea. Dále dr. Aschenbrenner pojednal o původu jednotlivých skladeb, různých repertoárových vrstvách i měnících se interpretačních nárocích. Na závěr též srovnal plzeňský konvent s nedalekým bavorským klášterem Neukirchen beim Heiligenblut, který též skýtá početnou hudební sbírku. Do raně novověkého Českého Krumlova svůj referát zasadila organizátorka františkánského workshopu dr. Markéta Králová (MÚA AV ČR), jež představila zkoumání řádové hudební kultury skrze analýzu postavení hudby a hudebníků na jednotlivých slavnostech kláštera, města a šlechty. Doc. Hana Vlhová Wörner (MÚA AV ČR), vedoucí projektu Staré mýty nová fakta, zabrousila do františkánských středověkých rukopisů, přičemž v souvislostech popsala pozoruhodný rukopis NKP 1 E 12 ze sbírek Národní knihovny.

Odpoledne

Odpoledne patřilo diskuzi všech zúčastněných nad dochovanými prameny a jejich možnému využití. Marek Brčák poukázal na obrovské množství písemných pramenů (diárií, análů, pamětních knih) povinně vznikajících od roku 1737 pro vnitřní potřeby řádu, jež jsou nyní uloženy v tuzemských (většinou příslušných okresních) i zahraničních archivech. Martin Elbel naopak konstatoval, že františkáni observanti mají pramenů „tak akorát“, přičemž nejzajímavější domácí zdroje poznatků jsou uloženy v knihovně u Panny Marie Sněžné na Novém městě v Praze. Knihovna též obsahuje též speciální zpěvník Hymnodia fransciscana se soupisem řádových rituálů. Doc. Elbel představil právě dva probíhající projekty, a to EXPRO GA ČR Observance reconsidered k vydání korespondence Jana Kapistrána a doktorský projekt jedné ze svých studentek věnovaný možnostem Digital humanities ve výzkumu rétoriky. Kateřina Bobková Valentová účastníky seznámila s databází českých řeholníků http://reholnici.hiu.cas.cz/, která obsahuje na 19 000 jmen řeholníků všech denominací; do této databáze je též zahrnuta elektronická edice jezuitských Literae annuae (http://reholnici.hiu.cas.cz/literaeannue/). Dr. Bobková navíc zdůraznila důležitost jezuitských diarií, v nichž můžeme najít informace o dění v jiných řádech. Tyto informace „z druhé ruky“ jsou důležité především u těch řádů, jejichž archivy zůstávají pro badatele nedostupné. Vít Aschenbrenner představil pestrou pramennou základnu západních Čech s centry ve městech (Klatovy), poutních místech (Přeštice) a klášterech (Kladruby), přičemž mezi zmíněnými středisky probíhala čilá výměna repertoáru. Díky provedenému srovnání s fondem z františkánského kláštera Neukirchen se ukázalo, že Bavorsko nabízí hudebních pramenů ještě více. Markéta Králová se soustředila na dostupnou literaturu k řádu minoritů, poté pojednala o pramenech vhodných pro zkoumání minoritské hudební kultury. Na závěr představili dr. Marta Hradilová (MÚA AV ČR) a dr. Jindřich Marek (FF UK) nový portál k dějinám české knižní kultury do roku 1800: www.knihoveda.cz, který sdružuje bibliografickou databázi českých rukopisů a tisků, encyklopedii knihy a velmi přehlednou mapu české tiskařské produkce. Velmi zajímavým tématem se ukázalo také sledování migrace knih a hudebnin mezi jednotlivými kláštery a jinými institucemi. Výsledkem výzkumu této migrace je bibliografický informační portál https://knizni-korist.cz/, který se pod vedením dr. Lenky Veselé věnuje dalším osudům švédské knižní kořisti z Čech a Moravy z dob třicetileté války. Projekty Moravské zemské knihovny týkající se brněnských augustiniánů a rajhradských benediktýnů představila Irena Veselá.

Záznam z workshopu je dostupný jako playlist na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=A7XXIpzH-j4&list=PLBbhTlXLGsMPk4FQ_Z-tlRbhCJYVHpzM-